V poslední době se hodně skloňuje, a právem, složení potravin. Všichni si uvědomujeme, že jsou některé látky, které ve svém těle opravdu nechceme a že se vyplatí si ta malá písmenka na zadní straně obalu jídla, které si kupujeme, přečíst a podle toho také vybírat.
Složení vlasové kosmetiky
A stejná pravidla by měla platit i u vlasové kosmetiky. Co vlastně obsahují takové šampony, kondicionéry, masky či laky na vlasy? Co z toho je nutné a jaké jsou vlastně rozdíly mezi profesionální vlasovou kosmetikou a ostatními běžně dostupnými přípravky z drogerie? A co znamenají ty divné zkratky a dlouhé krkolomné názvy? Tak pokud vás přesně toto zajímá, jste na správné místě, v našem dalším seriálu se pokusíme objasnit nejčastější ingredience, které se do vlasové kosmetiky přidávají a proč.
Co na to říká zákon?
Nejprve se podívejme na zákonné náležitosti, které musí každý produkt uvedený na evropský, a tedy i český, trh mít. Směrnice Evropské unie s názvem INCI (International Nomenclature od Cosmetic Ingredients) nařizuje, aby na výrobcích vlasové kosmetiky byl uveden výčet složek, které přípravek obsahuje. Vše najdete na etiketě ze zadní strany s označením „ingredients“ nebo „složení“. Výrobce samozřejmě musí respektovat pořadí surovin, které řadí podle toho, v jakém množství se v daném výrobku nachází, byť nemusí uvést přesné poměry zastoupení jednotlivých složek. Tedy na prvním místě je položka s nejvyšším procentem v obsahu výrobku. Názvy jsou uváděny anglicky či latinsky.
Jsou zde dvě menší výjimky. Látka, jejíž obsah je menší než 1 %, může být zařazena v podstatě kamkoli v pořadí, což je velmi zavádějící pro spotřebitele a dále pak označení „parfum“ či „aroma“ označuje vůni, která může být jak syntetická, tak přírodní, pro účely směrnice v tom není viditelný rozdíl a nenutí tak výrobce rozlišovat mezi těmito dvěma položkami.
Dále pak je povinností každého, ať již výrobce nebo dovozce a distributora, mít zhodnocení bezpečnosti kosmetického prostředku, uchovávat technickou dokumentaci, a kromě dalšího je také povinnost informovat spotřebitele o vlastnostech výrobku v jazyce dané země a zákaz klamat spotřebitele. Pokud tedy nemá výrobek nikde na sobě nebo v krabičce uvedené složení a český návod/popis, tak buď trpí dovozce/výrobce těžkou sklerózou, nebo nechce, abyste věděli, copak se skrývá uvnitř.
A nenechte se mýlit, složení kosmetiky v zemích EU je mnohem více hlídané než např. v USA. Ovšem některé položky jsou více či méně diskutabilní a našemu tělu příliš neprospívají, a to ani v zanedbatelném množství, jak se nám občas snaží někteří výrobci namluvit.
Zanedbatelné množství?
Spočítali jste si někdy, kolik pleťových a vlasových produktů na sebe denně použijete? Jen pohledem na svou poličku mohu říct, že ráno minimálně devět! Je to hodně? Tak počítejte se mnou – šampon, kondicionér, olejíček do vlasů, ochranný sprej před foukáním, k tomu přidáme sprchový gel, tělové mléko, zubní pastu, pleťové sérum a krém. K tomu přibyde něco večer… a to všechno používáme každý den (někdy více, někdy méně, osobně si vlasy myji dvakrát do týdne a třeba make-up používám výjimečně, ale rtěnku každý den).
Tím se nám to zanedbatelné množství násobí a jeho procentuální zastoupení narůstá… s tím ovšem už normy nepočítají, protože berou vždy jeden produkt samostatně. Asi nejjednodušší by bylo nepoužívat nic, ale řekněme si na rovinu, že nějaké základní minimum používá každý z nás.
Další variantou je používat pouze prověřené čistě přírodní produkty. Tady, stejně jako u každého jiného produktu můžeme narazit – nevyhovuje nám vůně, účinky, cena…, nebo prostě nemáme čas si doma vyrábět svou kosmetiku. A jsme opět na začátku.
Jak se v tom všem vyznat?
Pokud se tedy chcete vyhnout alespoň těm nejvíce škodlivým látkám v kosmetice, a to i vlasové, budete se muset orientovat minimálně v základních ingrediencích, co dělají a jak poznat ty správné a ty ne až tak ideální. Ovšem zatímco v potravinářském průmyslu se bavíme o přibližně 300 přidaných látkách, kosmetický průmysl se blíží 30 tisícům povolených složek! Ale nebojte se, postupně projdeme ty největší strašáky a řekneme si, jak to s nimi vlastně je a čemu se vyhnout.
Oblíbeným strašákem vlasové a pleťové kosmetiky jsou silikony, parabeny, sulfáty, barviva a různé zkratky jsou PEG a PPG. A těm se budeme podrobně věnovat v dalších článcích.
SILIKONY – je potřeba rozlišovat, zda se jedná o silikony rozpustné ve vodě, částečně rozpustné ve vodě nebo zcela nerozpustné. Ty rozpustné ve vodě jsou ideální variantou, vlasům dodají lesk, lehce je obalí a při dalším mytí se smyjí.
SULFÁTY patří mezi další častou látku, která je zmiňována ve souvislosti s vlasovou kosmetikou. Proč? Sulfáty zvyšují pěnění přípravků a schválně si vzpomeňte, kolikrát jste slyšeli, že ten šampon skvěle pění, takže skvěle myje… Proto většina profesionálních šamponů a přípravků na přírodní bázi tolik nepění, protože neobsahuje klasické SLS nebo SLES sulfáty, ale pěnicí látky z jiných zdrojů.
PARABENY jsou konzervační látky využívané nejen v kosmetickém průmyslu a jsou využívány zejména pro své antibakteriální účinky a díky tomu i pro prodloužení doby spotřeby. Většina profesionálních produktů je bez parabenů, pro trvanlivost produktu se používají jiné složky, které nemají negativní vliv na naše zdraví.
SYNTETICKÉ EMULGÁTORY PEG A30 PPG najdete v šamponech nebo mýdlech a mají emulgační a zahušťovací schopnosti, proto se také často používají. Jejich bezpečná alternativa existuje v podobě ingrediencí vyrobených z rostlinných olejů a sacharidů.
To jsou asi takové nejčastější ingredience, které byste měli brát v potaz a my se na ně postupně zaměříme. Přizveme si odborníky na slovo vzaté, aby nám k tomu řekli i oni své pro a proti a postupně probereme jednotlivé oblasti.
V dalším díle našeho seriálu se můžete těšit na SILIKONY ve vlasové kosmetice, kde se vzaly, jak je dělíme, co přesně dělají a jaké jsou ty, které máme hledat.
Cover photo by chuttersnap on Unsplash
