Den „D“
Svatba – spousta žen o ní sní a už od útlého dětství přemýšlí a plánuje každičký detail – od vysněného prince až po vzor na krajce. Muži ke svatbě přistupují často ze dvou důvodů – touží té své splnit její přání a také si přejí mít svou lásku jen pro sebe. Může se zdát, že se z lásky a uzavření manželství stal velký byznys a v určitém ohledu to tak také je, ale svatba je především dnem, ve který si dva slibují svoji lásku a oporu na věčnost a z celého srdce tomu věří. Ale nebylo tomu tak vždy.
Manželství jako právní a sociální instituce, která vzniká za účelem založení rodiny, je známá už ze Starého zákona. Tradice manželského obřadu, práva a povinnosti v manželství, způsob výběru partnera, ale také počet a pohlaví partnerů nebo právo vstoupit do manželství se lišily nejen v závislosti na kultuře, ale také s obdobím, ve kterém byl sňatek uzavírán.
Po mnohá staletí se manželství nespojovalo jen s city a láskou. Mezi panovníky a v aristokratických kruzích býval sňatek především politickou a ekonomickou záležitostí. Sňatky se získával majetek, rozšiřovala panství, ale také zocelovaly vztahy, a tak se běžně stávalo, že si byli nevěsta s ženichem přislíbeni ještě v útlém věku. Rozhodnutí rodičů při výběru ženicha však bylo často rozhodující i u nemajetných, a bylo běžné, že se budoucí manželé seznámili až během svatebních příprav. Dnes se to zdá jako dávná historie, ale tato praxe byla běžná ještě před sto lety.
Dnes už mají páry to štěstí, že o svém svatebním dni rozhodují samy – z naplánované a často také smutné události se tak stal radostný a očekávaný den, který si zaslouží plnou pozornost a slávu. I dnes manželství zůstává institucí, jejíž hlavním účelem je dle zákona založení rodiny a řádná výchova dětí – a to ať už se jedná o církevní nebo civilní obřad.
Něco starého, něco nového, něco půjčeného a něco modrého
Nejen házení rýží či nasazování chomoutu provází svatební veselí. S bohatou hostinou asi počítá každý, vzájemné krmení polévkou mezi novomanželi by ale mohlo leckoho překvapit. A víte, že by nevěsta měla mít aspoň jeden díl svatebních šatů v modré barvě? Některé tradiční zvyky vymizely, nové přicházejí. Na čepení, kdy ženy rozplétaly nevěstě vlasy, sundávaly jí věneček a nasazovaly čepec jako symbol přechodu mezi vdané ženy, si dnes už asi nikdo ani nevzpomene. Připravili jsme pro vás malý přehled zajímavých svatebních zvyků.
Vezměme to tedy od začátku:
Námluvy – příprava svatby začínala námluvami, kdy ženich po boku svého otce přicházel do domu nevěsty, aby požádal o její ruku a dohodl věno a majetek. Dnes už se od dohadů o věno ustoupilo, o ruku ale budoucí ženich většinou žádá.
Pozvání na svatbu – dnes převládají písemná svatební oznámení, v některých krajích se ale dodnes udržuje osobní pozvání, které je dle tradice doplněno zvykem pečení zvacích koláčků.
Loučení se svobodou – tradičně probíhalo loučení v předvečer svatby, kdy se ženy od nevěsty a muži od ženicha sešli v domech budoucích manželů, aby za zvuku písní, při tanci a veselí připravili výzdobu na svatební den. Loučení se svobodou je oblíbené i dnes, jen se většinou tančí a popíjí v oblíbených podnicích ženicha a nevěsty ve společnosti nejbližších přátel.
Nevěstino patero – každá nevěsta by měla mít v den obřadu něco starého pro zachování rodinných tradic, ale také jako symbol vzdání se svého starého života. Něco nového jako symbol nového začátku a radosti nad novým počínajícím životem. Něco půjčeného pro štěstí a něco modrého jako symbol nevinnosti, čistoty a věrnosti. Do střevíce se pak vkládá stříbrná mince, která má zaručit blahobyt.
Svatební šaty – nesmí ženich vidět dřív než během svatebního obřadu, jinak bude manželství nešťastné. Nevěsta by je neměla sama šít, neboť tím si zašívá cestu ke štěstí. Dnes spousta nevěst volí šaty vypůjčené a mohou si tak odškrtnout jedno z nevěstina patera.
Závoj – sloužil nejen jako symbol neposkvrněnosti, ale také jako ochrana před zlými duchy. Dnes má spíše symbolický charakter a často doplňuje šaty nevěsty.
Podvazek – býval často modrý jako symbol čistoty a věrnosti. Během hostiny ho ženich sundá nevěstě a vhazuje mezi svobodné muže.
Zkouška pro ženicha – probíhala v den svatby před domem nevěsty, kde byla přichystaná láhev vína a špalek se sekerou. Pokud se ženich chopil sekery, stal by se dobrým hospodářem.
Zkouška pro nevěstu – byla připravena v domě ženicha, kde bylo připravené rozsypané smetí. Pokud ho zametla, znamenalo to, že bude dobrou hospodyní.
Vývazky – z myrty jsou připevněny na klopy svatebčanů. Myrta je květinou, která byla zasvěcena bohyni lásky a manželství Afroditě.
Družičky – dříve to bývaly výhradně svobodné dívky. Doprovázely nevěstu na obřad, aby zmátly zlé duchy; proto byl jejich oděv podobný nevěstiným šatům.
Vházení okrasného kvítí – družičky ho vhazují při cestě nevěsty k oltáři, jejich vůně má přilákat bohyni plodnosti.
Hluk cestou k oltáři – dříve se pro odehnání zlých duchů práskalo bičem, dnes svatebčané troubí na klaksony aut. Tento zvyk vyhání zlé duchy daleko od svatebčanů.
Svíčka – u obřadu vypovídá o budoucím manželství. Hoří-li svíce klidným plamenem, bude i manželský život poklidný, mihotavý plamínek naopak značí bouřlivý vztah.
Výměna prstýnků – symbolizuje nekonečnou a neodvolatelnou volbu partnerů.
Házení rýže po obřadu – má přinést bohatství a plodnost.
Chomout – dostává ženich na krk po obřadu. Symbolizuje se tím jeho svázání v manželství. Nevěstě se často také v rámci tohoto zvyku dává do ruky bič, aby bylo jasné, kdo bude v rodině vládnout.
Koule na noze – je připevněna na nohu ženicha po obřadu jeho kamarády. Koule představuje mužovy hříchy z mládí. Nevěsta musí manžela osvobodit za pomoci pilky, aby vstoupil do nového života nezatížený.
Střepy z rozbitého talíře – přináší podle pověr nejen štěstí, ale společným zametáním novomanželé prokazují schopnost spolupracovat a řešit problémy. Zde také platí, že ten, kdo se ujme náčiní, bude velet rodině.
Krmení polévkou – vzájemné krmení polévkou z jednoho talíře má ukazovat budoucí spolupráci mezi manželi. Společný talíř symbolizuje společný rodinný krajíc, z něhož je nutno si brát a dávat rovným dílem.
Rozkrojení svatebního dortu – novomanželé mají dort společně rozkrojit a rozdat, což opět symbolizuje, že si mají a budou pomáhat. Ten, kdo drží nůž (druhý má ruku přes jeho), bude v manželství podle tradic velet. První kousek podá ženich nevěstě, druhý ona jemu, další nevěsta matce ženicha, potom svojí matce, otci ženicha a svému otci. Nakonec svědkům a všem svatebčanům. Žádný ze svatebčanů by neměl ochutnání svatebního dortu odmítnout, přináší to smůlu.
První novomanželský tanec – dříve to býval klasický valčík, dnes si ale pár volí ze společných oblíbených skladeb. Svatebčané kolem novomanželů utvoří kruh a teprve postupně se k tanci přidávají nejprve rodiče, poté prarodiče, svědci, sourozenci, tetičky a strýčkové, sestřenice a bratranci a naposledy přátelé a kolegové.
Házení květinou – je určené pro svobodné dívky. Ta, která květinu chytí, se dle pověry první vdá.
Přenášení přes práh – symbolizuje novomanželovu schopnost se o svou novou ženu postarat, ale také je to jejich první společný vstup do nového domova a života.
Slavit a radovat se znamená spolu setrvat
Věděli jste, že se slaví nejen samotná svatba, ale také její výročí, a že také výročí prakticky každého roku v manželství má své jméno? Nezapomínejte tento významný den oslavit, protože radovat se spolu znamená udržovat vztah při životě.
1. rok – bavlněná
2. rok – papírová
3. rok – kožená
4. rok – květinová
5. rok – dřevěná
6. rok – železná
7. rok – vlněná
8. rok – bronzová
9. rok – měděná nebo hliněná
10. rok – cínová
11. rok – ocelová
12. rok – hedvábná
13. rok – krajková
14. rok s- lonovinová
15. rok – skleněná nebo křišťálová
20. rok – porcelánová
25. rok – stříbrná
30. rok – perlová
35. rok – korálová
40. rok – rubínová
45. rok – safírová
50. rok – zlatá
55. rok – smaragdová
60. rok – diamantová
65. rok – kamenná
70. rok – platinová nebo briliantová
75. rok – svatba korunovačních klenotů
Foto @shutterstock
