Na jeho blog jsem narazila již před nějakým časem. Pavel Králíček, mladík, který se vydal na dráhu gentlemana, člověk, který ví, že stát se gentlemanem je cesta, která má smysl, neboť ne každý muž je aristokratem a gentlemanem se rodí. Fascinovala mě jeho šíře záběru a objevila jsem, že máme stejnou vášeň… boty! Stejně jako on si i já všimnu jako první toho, zda má muž čisté a kvalitní boty a až teprve poté hodnotím celkový zevnějšek. Říká se, že šaty dělají člověka a naproti tomu se také obecně soudí, že hodnotit lidi podle oblečení je povrchní. Možná ano, ale čistou košilí, sakem, padnoucími kalhotami a čistými botami ještě nikdo nikdy nic nezkazil a zcela jistě upoutá zaslouženou pozornost.
V současném světě unifikovaného oblečení je mužů, kteří dbají o svůj vzhled, nakupují s rozmyslem a mají svůj osobitý styl, jako šafránu. Možná je to lenost a nedostatek invence, že každé ráno natáhne ty svoje džíny, triko, mikinu, nebo výmluva na firemní dress code, že vezme jeden ze svých dvou obleků a vyrazí do práce. Proto mám ráda Pavla a jeho přístup k oblékání a módě vůbec. Nevolí líná řešení, ke všemu přistupuje s nadhledem a nápadem.
Rozhovor jsme spolu vedli již téměř před rokem, ale určitě neztratil nic na své akutálnosti a problematice pánské módy.
Jaký byl ten prvotní impuls, že jste se rozhodl, že budete gentlemanem? Co to slovo pro vás osobně svým významem znamená?
Prvotní impuls přišel asi před čtyřmi lety, kdy jsem se naráz začal zajímat o pánskou módu, rozečetl jsem spoustu zahraničních a pár českých blogů a začal pracovat na svém stylu. Tehdy jsem také založil svůj blog Pravý Gentleman, kde jsem chtěl dokumentovat svou cestu za „gentlemanstvím“, které jsem tehdy bral čistě v rámci oblékání, protože na psaní o chování jsem se necítil a stále necítím.
Rád bych se vyhnul představě gentlemana jako archaicky oblečeného muže s cvikrem, protože to v dnešní době není funkční koncept. Rád bych přetransformoval koncept gentlemanství, to znamená vzájemného respektu, slušného chování a cti do dnešní doby. Pro mě osobně je gentlemanství cíl a vzor, který se snažím mít neustále na očích a řídit se podle něho.
Na svém blogu se zabýváte pánským stylem a nabízíte také pomoc mužům při sestavování jejich šatníku či hledání vlastního stylu. Je hodně takových, kteří by se rádi oblékali řekněme klasicky a potřebují vlastně jen popostrčit správným směrem? Co nejčastěji u vás takoví muži hledají?
Pánská klasická móda je nyní v kurzu a vzhledem k tomu, že u nás dobré oblékání nemá takovou tradici, nikde se nevyučuje a česky psaných zdrojů je málo, obracejí se lidé i na blogy. Spousta mužů hledá rady, jak by měl správně padnout oblek, jak složit kapesníček do saka a podobně. To nejsou samozřejmé věci, pokud je odmala nevídáte ve svém okolí. Sám jsem si na ně musel horko těžko přijít a nevyhnul se určité fázi trapnosti, kterou jsem si tehdy samozřejmě nepřipouštěl.
Přemýšlím, jestli jsem Vás někdy viděla v něčem jiném, než jsou dlouhé kalhoty, košile a sako, samozřejmě doplněné vždy kvalitními botami. Asi nejspíš ne. Existuje nějaký kus oblečení, který ve Vašem šatníku nemá místo?
Opravdu hodně nemám rád tepláky. Tepláky jsou pro mě životní rezignace.
Je pravda, že ve městě se snažím nosit minimálně dlouhé kalhoty a košili. Bez saka si přijdu nedostatečně oblečený, podvědomě jsem zvyklý na to vnější brnění. Krátké kalhoty a tričko nosím buďto jen o víkendu, nebo k vodě a na dovolené. Případně na minutové pochůzky do večerky.
A také naopak… Jaké oblečení by určitě nemělo chybět v žádném pánském šatníku?
Základy jsou poměrně jasné: kvalitní kožené oxfordky, bílá košile, námořnicky modrý oblek, trenčkot (ten mi ještě chybí), džíny, bílé tenisky na léto. Vždy ale záleží na daném muži, těžko předepisovat univerzální lék.
Jak je z blogu i Vaší eknihy zřejmě, milujete boty a máte neuvěřitelný přehled o různých typech a příležitostech, kdy je vzít. Přiznávám, že to je vášeň, kterou s Vámi sdílím. Oblékám se většinou poměrně střídmě a boty jsou takovým vyjádřením mé osobnosti. Co Vy a boty? Jaké jsou Vaše nejoblíbenější, co se typu týče? Co je podle Vás univerzální bota pro muže?
Máte pravdu, že je to taková moje specialita. Nyní v létě nejraději nosím semišové mokasíny, jinak kožené oxfordky. Úplně nejradši mám ale své boty na doma, já jim říkám „palácové papuče“, někdo jiný třeba „hefnerky“. Jsou to sametové mokasíny s vyšitým erbem na špičce, model Herring Monarch.
Nejuniverzálnější jsou tmavě hnědé oxfordky.
Jak jsou na tom čeští muži s oblékáním a stylem? Občas se při procházení ulicemi nestačím ani divit… a to se týká tedy nejen mužů, ale i žen…
Nerad planě hořekuju, jak je vše špatné, snažím se kritice vyhýbat i ve svých článcích. Radši nabízím lepší alternativu a inspiraci. Pozitivní je, že se situace neustále zlepšuje.
Myslíte, že stále přetrvává názor, že muž, který se o sebe stará, je minimálně divný?
Nemělo by se to přehánět. Ideálně by si nikdo neměl všimnout, že o sebe nějak přehnaně dbáte.
Jak se o sebe staráte Vy? Jak relaxujete? Přeci jen studovat, psát články, vést obchod a starat se o další značku není asi nejjednodušší. Jak se rozmazlujete?
Relaxovat neumím. Neříkám to ve stylu lifestylových rozhovorů s produktivními lidmi, kteří si nenajdou ani chvilku na oddech, ale zkrátka proto, že v tom mám mezery. Poslední dobou se ale snažím určit si mantinely, např. že po šesté odpoledne už pracovat nebudu, ale je to těžké udržet.
Nejspokojenější jsem asi na plachetnici, na kterou poslední roky alespoň na týden v létě jezdíme. Není to ale žádný velký odpočinek, protože jako kapitán musím být neustále ve střehu.
Máte nějaké oblíbené místo, kam zajdete, když chcete potěšit oko i ducha?
Z domu vycházím méně, než bych chtěl. Ne že bych nemohl, ale ve chvílích volna mě to prostě nenapadne. Jsem v tomto trochu autista, možná spíš pecivál. Pěkné je to u nás v Grébovce, líbilo se mi i v japonské zahradě v Tróje, ale že bych tam chodil pravidelně, to se říct nedá.
